Autorská čtení
Večer poezie s Janou Bílkovou v knihkupectví Fórum
14. 8. 2026
Když jsme Janu Bílkovou před třemi měsíci oslovili, nebyli jsme si jistí, jestli na naše skromné čtvrteční čtení vůbec kývne. Kývla — a přivedla s sebou i svého nakladatele, který nakonec strávil celý večer opřený o regál s beletrií a tiše se usmíval. Bílková četla ze své poslední sbírky, hlavně básně o babiččině domě, který rodina prodala před pěti lety. Místnost byla nabitá k prasknutí, lidé seděli i na schodech mezi regály. Po čtení se rozjela diskuze, která se stočila od poezie k tomu, jak se vlastně vzpomíná na místa, která už neexistují. Nejsilnější moment večera přišel, když jedna z posluchaček přiznala, že báseň o kuchyňské lince jí připomněla přesně tu její — a rozplakala se. Bílková jen přikývla a řekla, že přesně kvůli takovým chvílím ještě poezii píše. Děkujeme knihkupectví Fórum za prostor a Janě Bílkové za večer, který si budeme dlouho pamatovat. Příští autorské čtení chystáme na říjen — sledujte naše stránky.
Debutantský večer: čtyři nové hlasy brněnské literatury
9. 7. 2026
Debutantský večer je akce, na kterou se v klubu nejvíc těšíme — dáváme prostor lidem, kteří ještě nikdy veřejně nečetli, a sledujeme, jak se s trémou perou přímo před námi. Letos jsme měli čtyři odvážlivce: dvě autorky poezie, jednoho prozaika a jednu autorku, která psala rovnou na místě formou improvizovaného deníku. Nejnervóznější byl paradoxně ten, kdo měl za sebou už publikovanou povídku v časopise — jak sám řekl, “tohle je jiné, tady mi lidi vidí do obličeje.” Publikum bylo naštěstí shovívavé a povzbudivé, jak jen brněnské literární publikum umí být. Debutantů si vážíme možná víc než ostrřílených hostů — jsou důkazem, že klub dělá to, co má: dává prostor těm, kdo by se jinak k mikrofonu nikdy nedostali. Pokud píšete a nikdy jste to nikomu nečetli nahlas, příští debutantský večer je přesně pro vás.
Čtení v Kavárně Pod Věží: když próza potká kávu
16. 4. 2026
Kavárna Pod Věží je náš druhý domov — sem se scházíme, když je knihkupectví plné, nebo když prostě chceme něco méně formálního. Dubnové čtení patřilo próze: tři autoři, tři různé přístupy k povídce, a jedna společná otázka publika, která se objevila u všech třech: “Je to autobiografické?” Odpověď byla pokaždé jiná, což je asi to nejzajímavější poučení z celého večera — próza si bere od skutečnosti přesně tolik, kolik potřebuje, a ani víc, ani míň. Kavárna nám navíc uvařila speciální “literární” kávu se skořicí, kterou jsme si všichni pochvalovali natolik, že ji teď mají v nabídce trvale. Malé vítězství, ale potěší. Příště se v Kavárně Pod Věží sejdeme na diskuzi o knize, tentokrát bez čtení — jen my, kniha a hodně kávy.
Návrat Egona Hrbáčka: čtení z nové sbírky Suchá tráva
12. 2. 2026
Egon Hrbáček byl hostem našeho klubu už podruhé, tentokrát s novou sbírkou Suchá tráva, kterou psal osm let. Čtení se konalo netradičně — v malé galerii, kde nám laskavě zapůjčili prostor mezi obrazy krajinářů 19. století, což se s tématem sbírky (venkov, sucho, odcházení) podivuhodně doplňovalo. Hrbáček čte pomalu, skoro liturgicky, a nechává mezi verši dost ticha na to, aby si posluchač stihl uvědomit, co právě slyšel. Někteří z nás si po čtení přiznali, že si poprvé za dlouhou dobu nedělali poznámky — jen poslouchali. Po čtení následovala delší diskuze o tom, jak psát o umírající krajině bez laciné nostalgie. Hrbáček odpovídal stroze, ale výstižně: “Nostalgie je, když litujete. Já jen popisuju.” Sbírka Suchá tráva vyjde knižně na jaře, ale kdo byl u nás, slyšel většinu básní jako první.
Jak jsme oslavili desáté výročí klubu autorským maratonem
20. 11. 2025
Deset let Literárního klubu Inkoust jsme si nemohli nechat ujít bez pořádné oslavy. Místo běžného čtvrtečního čtení jsme uspořádali celovečerní maraton — devět čtenářů, každý s deseti minutami na pódiu, a mezi bloky vzpomínky pamětníků na to, jak to všechno v roce 2015 začalo v zadní místnosti jedné brněnské hospody. Bohumil Kraus, který klub založil, si vzal na starost úvodní slovo a dojatě přiznal, že první schůzku tenkrát čekal na pět lidí a přišli tři. Dnes má klub přes čtyřicet aktivních členů a pravidelné akce, na které chodí i lidé, kteří s literaturou profesně nemají nic společného — a to je přesně to, o co nám jde. Večer uzavřel společný přípitek a slib, že za dalších deset let uspořádáme maraton dvojnásobný. Děkujeme všem, kdo byli u toho — ať už od začátku, nebo teprve od loňska.
Podzimní čtení: tři básníci, jeden mikrofon
9. 10. 2025
Podzimní čtení má u nás už svou tradici — jakmile začnou padat první listy, sháníme tři básníky ochotné postavit se před mikrofon a přečíst něco nového. Letos to byli hosté z Brna, Olomouce a jeden z nás, kdo nakonec nabral odvahu přečíst báseň, kterou psal ještě ten den ráno. Atmosféra byla komornější než obvykle, možná kvůli dešti, který bubnoval na okna kavárny celý večer. Ale právě ta komornost publiku i čtenářům prospěla — nikdo nespěchal, diskuze po každém bloku básní trvala skoro stejně dlouho jako čtení samotné. Nejvíc rezonovala báseň o čekání na autobus, který nikdy nepřijede — metafora, kterou si každý v sále vyložil trochu jinak, a přesně o tom podle mě dobrá poezie je. Děkujeme všem, kdo přišli navzdory počasí. Zápisky z diskuze i pár fotek najdete brzy na našem Instagramu.