Poezie
Open mic v Kavárně Pod Věží: básně psané na ubrousky
22. 1. 2026
Lednový open mic měl netradiční pravidlo: kdo chtěl číst, musel báseň napsat přímo na místě, na papírový ubrousek, který jsme rozdávali u dveří. Žádné dopředu připravené texty, žádný čas na škrtání a přepisování — jen deset minut, ubrousek a propiska. Výsledky byly syrové, místy nedokonalé, ale nabité upřímností, kterou dobře připravené texty občas postrádají. Jedna báseň o čekání na SMS, která nikdy nepřišla, sklidila takový potlesk, že ji autorka musela přečíst ještě jednou. Po skončení jsme ubrousky posbírali a připnuli na nástěnku v kavárně — visí tam dodnes, orámované, jako malá výstava okamžiku, který se nedá zopakovat. Příští open mic bude bez ubrouskového pravidla, ale kdo ví, možná se stane novou tradicí.
Když poezie potká kytaru: hudebně-básnický večer Davida Procházky
18. 12. 2025
Dlouho jsem přemýšlel, jak propojit dvě věci, které dělám odděleně — psaní textů a hraní na kytaru — a prosincový večer byl první pokus udělat to naživo, před publikem, bez záchranné sítě. Half večera patřilo mým vlastním básním doprovázeným jen tichým, minimalistickým doprovodem, druhá půlka byla otevřená — kdokoliv z publika mohl přečíst svůj text a já jsem se snažil improvizovat hudební podklad přímo na místě. Občas to fungovalo skvěle, občas jsem se s textem minul úplně, a ta nedokonalost byla nakonec to nejzajímavější na celém večeru. Publikum si nejvíc oblíbilo moment, kdy jsem se pokusil zhudebnit báseň o nefunkčním výtahu — vznikla z toho půl minuty naprosto absurdní, ale nezapomenutelné hudby. Plánuji z toho udělat pravidelnou akci, možná jednou za dva měsíce. Kdo píše a hraje na cokoliv, co se dá nosit do kavárny, ozvěte se.